Vyšel kvalitní rozbor posledního videa paní Pekové

28 ledna, 2022 admin

Krásný den vespolek. Na Zeptej se vědce vyšel velice kvalitní rozbor posledního videa paní Pekové. Vřele doporučuji a děkuji jim za ušetřený čas.

❓ DOTAZ ❓
Dobrý den,
bylo by možné se vyjádřit k poslednímu videu paní Pekové?
Nikdo se do toho zatím asi nepustil, díky moc.

👉👉 ODPOVĚĎ (dlouhá 🥴) 👈👈
Velmi si ceníme každého vědce, který se snaží zprostředkovat odborné informace lidem, kteří si “neumí sáhnout na zahraniční data”. Za problematické ale považujeme, když se někdo tváří jako unikátní zdroj té jediné nezmanipulované pravdy, ale zároveň některá podstatná fakta vynechává (ať už vědomě nebo podvědomě).
🍞 „Sahání na zahraniční data“ je denním chlebem každého (přírodo)vědce. Je to také naprosto nepřekročitelnou podmínkou např. pro získání titulu PhD.
Pokusíme se tato data okomentovat i s kontextem, který je zpravidla nezbytný pro jejich porozumění.
🔎 Podrobnou analýzu celého videa provedl i slovenský DenikN [1], my se pokusíme doplnit vlastní postřehy.
Je nutné podotknout, že paní Peková se k viru SARS-CoV-2 a očkování již opakovaně vyjadřovala nepravdivě a manipulativně [2, 3, 4]. Její vystoupení obecně je tedy vhodné brát se zvýšenou nedůvěřivostí.
📃 V úvodu paní Peková argumentuje zprávou Skotské zdravotní agentury (Public Health Scotland, PHS) [5] jako důkaz toho, že očkování nefunguje, ba naopak zhoršuje prognózu. Zprávu jsme vyhledali a pročetli. Obsahem zprávy je mimo jiné porovnání úmrtnosti a hospitalizací mezi skupinami neočkovaných a očkovaných (s různým počtem dávek). Ve zprávě je přímo poukázáno na to, aby tato data nebyla špatně vykládána a že z jednoduchého srovnání počtu lidí v jednotlivých skupinách (které ve videu dělá paní Peková) nemůžeme vyvozovat nic o účinnosti vakcín. Proč takto nejdou počty lidí ve skupinách porovnat krásně ilustruje přiložený obrázek, který jsme si půjčili od stránky Věda 24.
💉 Správně provedená analýza účinnosti očkování navíc zohledňuje i rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, předchozí infekce, komorbidity, socioekonomický status a dobu od očkování, nejen počet případů [6]. Data jsou ve zprávě vyhodnocena včetně těchto analýz. Paní Peková tedy buď zprávu celou nečetla, nebo si vybírá jen informace, které se jí tzv. “hodí do krámu” a podporují její hypotézu.
❓ A co tedy přesně skotská zpráva říká?
Např. v období od 11.12.2021 do 07.01.2022 zemřelo na covid 44 neočkovaných a 107 lidí se dvěma dávkami očkování. To skoro vypadá, jako kdyby to s tím očkováním nebylo tak valné, co? Ale POZOR! Důležité je, že 95% očkovaných obdrželo druhou dávku před více než 6 měsíci, kolem 96% očkovaných mělo i další zdravotní problémy a jejich průměrný věk byl kolem 78 let. Ve Skotsku je vysoká proočkovanost, kde v populaci nad 75 let je to dokonce 100%. Je tedy jasné, že pokud v této věkové kategorii někdo zemře na covid, bude spadat mezi očkované. Podobně pokud bude mít 100% lidí zapnuté bezpečnostní pásy v autě, nějaká část z nich i přesto zemře při dopravní nehodě [1] (nicméně pravděpodobnost, že k tomu dojde, je výrazně nižší). U lidí, kteří obdrželi i 3. dávku očkování, zpráva ukazuje cca 17x nižší pravděpodobnost úmrtí na covid oproti neočkovaným nebo lidem po jedné či dvou dávkách.
💬 V tomto videu i ve svých dalších prohlášeních paní Peková také opakuje dezinterpretace amerického registru hlášení podezření na nežádoucí účinky VAERS. Pokud si ho opravdu někdy otevřela, opět by se zde dočetla několik upozornění na to, jak se tato data (ne)mají interpretovat.
💻 VAERS (Vaccine Adverse Effect Reporting System) je velmi cenná databáze, ale je také velmi zrádná. Není totiž snadné údaje z této databáze správně vyložit a je k tomu potřeba vědět, jak tato databáze funguje.
VAERS schraňuje hlášení o podezřeních na všechny nežádoucí účinky a to bez ohledu na to, jestli je hlásíte vy, váš ošetřující lékař, někdo, kdo se o nežádoucí reakci jenom doslechl nebo nějaký vtipálek, který ani nebyl skutečně očkován (přestože je záměrné chybné vyplňování tohoto hlášení nezákonné). Jelikož kdokoli může hlásit podezření na nežádoucí účinek, mohou být tato hlášení velmi ovlivněná tím, jak moc se téma vakcín objevuje v médiích a na sociálních sítích. Tato (a podobné) databáze mají veřejnou a neveřejnou část. Ve veřejné části jsou vidět všechna tato hlášení a není možné poznat, zda se jedná skutečně o účinek způsobený vakcínou, nebo o nějaký jev, který se jen náhodně objevil poté (extrémním příkladem by byla např. autonehoda po cestě z očkování).
📱 Jak jsme ukázali výše, data nejsou jednoduše porovnatelná. Např. bez další analýzy není z databáze zřejmé, kolika osobám se vůbec daný lék podával, ani bližší charakteristiky těchto osob. Tyto údaje se totiž vyhodnocují až následně, pokud hlášení podezření na nežádoucí účinky spustí nějaký varovný signál. Takovým signálem může být např. častější výskyt u očkovaných osob nebo nějaká neobvyklá závažnost.
Od chvíle, kdy je možné tato hlášení podávat přes internet, je hlášení a následný záchyt mnohem častější. Nemůžeme tedy vůbec srovnávat údaje ze současnosti s údaji např. ze zmiňovaných „posledních 50 let“. Z těchto důvodů mohou údaje z VAERS bohužel sloužit i jako manipulativní argument některých osob [7, 8].
💊 Mimochodem, stejně jako u jiných léků dělá Evropská léková agentura (EMA) pravidelné sledování bezpečnostního profilu vakcín proti covid-19. V případě, že se vyskytne nějaký dosud neznámý nežádoucí účinek, spouští se hodnocení, zda je potřeba aktualizovat informace pro pacienty a lékaře, nebo třeba u některé skupiny osob (např. podle věku, pohlaví nebo přidruženého onemocnění) lék kontraindikovat. Tyto aktualizace naleznete v odkazu číslo [9] a obecně považujeme tyto údaje za více vypovídající než databázi VAERS.
🔧 Paní Peková se dále zmiňuje o zprávě, která naznačuje, že některé šarže (výrobní série, “loty”) vakcín proti covid-19 jsou ve VAERS častěji spojované s úmrtími. Opět se zde však dopouští opominutí, že celé hlášení je založené na VAERS (tudíž na hlášeních, kdy někdo na světě přes internet nebo papír nahlásil, že má podezření, že někdo umřel po užití nějakého léku, viz výše).
🔮 K tomu je nutné připočítat ještě novou nejistotu, a to, že tato zpráva zjevně nebere v potaz řadu důležitých faktorů, např.:
období, kdy tato šarže byla používaná (jestli tehdy bylo přednostní naočkovat staré osoby, jestli byla zrovna vlna covidu… tj. jestli celkově byla větší pravděpodobnosti úmrtí)
komu byly dané (zda např. některé nešly častěji starším lidem s vyšším rizikem úmrtí na libovolné onemocnění)
zda jsou tyto série stejně velké a zda byly opravdu vyočkované (aby se zjistilo, z kolika naočkovaných osob ta hlášení jsou)
🧪 Jak správně říká paní Peková, každá série je opravdu z výroby propouštěna za přísných podmínek a osoba, která ji propouští, je za její kvalitu právně odpovědná. Právě možné odchylky mezi jednotlivými šaržemi bývají poměrně ostře sledované a v případě nejistoty o její kvalitě se může stát, že se raději celá šarže stáhne z trhu (a to třeba i při nevyhovujícím obsahu pouhých pár lahviček vakcíny) nebo se očkování pozastaví, dokud se její kvalita nepotvrdí.
Závěrem:
Toto video opět vykazuje typická manipulační sdělení, která opomíjejí naprosto stěžejní skutečnosti. Zda se jedná o záměrné překroucení či naprosté nepochopení představených dat můžeme pouze spekulovat. Přestože se hodnocení bezpečnosti vakcín opírá i o spontánní hlášení v databázích typu VAERS, jedná se pouze o dílčí vstupní krok. Bez podrobnějšího vyhodnocení nelze z VAERS vyvozovat ani frekvenci výskytu nežádoucích reakcí, ani srovnání bezpečnosti s jiným očkováním, ani porovnání jednotlivých šarží.
Proto raději doporučujeme používat již zpracované výstupy EMA, případně americké CDC a FDA.