Zeptejte se vědce: Srozumitelné vysvětlení, jak fungují mRNA vakcíny 😇

DOTAZDobrý den, mám jeden dotaz ohledně mRNA vakcín. Nejspíš není úplně přesně formulován (možná až hloupě), nejsem v tomto směru odborník. Chci se zeptat. Zjednodušeně řečeno mRNA vakcína funguje tak, že látka ve vakcíně obsažená doputuje k (nejspíše) stěně DNA, kam tělu předá informaci, jaký protein má začít tělo samo produkovat. Sama vakcína do 48 hodin vymizí. A tělo začne produkovat Spike protein, který by měl tělo ochránit před SARS Covid-19. Teoreticky by se tento protein měl produkovat tak dlouho, dokud se jeho otisk nezapíše do paměťových buněk těla = tělo v budoucnu samo rozpozná vir a napadne ho. Teorie je hezká. Ale je nějak ošetřeno to, aby se poté přestal Spike protein vytvářet? A nebo to nikdo neřešil a hrozí tedy hromadění Spike proteinů v těle například v orgánech, krevních oběhu atd a časem může poškozovat tělo? Nebo jeho přebytečnou část tělo samo vyloučí? Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ Dobrý den, moc dekujeme za důležitý dotaz. Vůbec není hloupý! Odpovíme Vám trochu zeširoka. Způsob, jak buňka může fungovat, zahrnuje to, že vyrábí své proteiny (=bílkoviny), na které má zapsané „plány“ v molekule DNA a DNA „sedí“ v jádře buňky. Jádro je tedy taková velká knihovna, kde je cenná kniha (DNA s „plány“ bílkovin) přivázána na řetěz. Naštěstí je tato knihovna „trochu modernější“ a má kopírku. Na rozdíl od vynášení „cenné knihy“ DNA ven z knihovny (jádra), její kopírování je povoleno a kopie „ven“ smí. Proto jsou ty kopie také „označené“ – to je právě to mRNA, trochu jiná molekula, která má na sobě napsáno „Tohle je kopie, může to ven z knihovny“ místo cenné knihy. A navíc to je kopie jen těch několika plánů, které zrovna potřebujete (kdo by se taky tahal s celou knihou). A teď to důležité – továrna na bílkoviny je mimo knihovnu a knihovna je „hlídaná“, takže do ní smí máloco. Rozhodně do ní (zpátky dovnitř) nesmí nic, co má popisku „Tohle je kopie, může to ven z knihovny“ – právě proto, aby se něco nepopletlo. (Tady se zaslouží poznamenat, že nic v biologii není stoprocentní a „své“ plány cpe do jádra – knihovny třeba virus HIV, který na to má specializované nástroje; ale ani člověk, ani nic ve vakcíně a ani virus SARS-CoV-2 (původce Covidu) to neumí, nástroje nemá). No a to, co se do buněk dostane s mRNA vakcínou, jsou právě tyhle kopie. Sice nepřišly z jádra (knihovny), ale to nevadí, protože továrna na bílkoviny (jmenuje se ribosom) se nestará o to, kde se ty kopie vzaly – jenom o to, že to jsou kopie s popiskou „Tohle je kopie, může to ven z knihovny“. A podle těch pracuje. Takže, když přijdou „zvenku“ plány na stavbu Spike proteinu, tak se dá do stavby Spike proteinů a neptá se, proč. Takže už víme, že s DNA v jádře (cennou knihou v knihovně na řetězu) se obsah vakcíny nedostane vůbec do kontaktu a v buňce jsou věci, které tomu přímo brání. No a teď, ty kopie se „tisknou na jedlý papír“. Stejně jako ty předpřipravené kopie plánů na Spike protein, které přišly s vakcínou. Po buňce se pohybují žrouti, kteří všechno, co vidí a je z jedlého papíru (mRNA), prostě sežerou (jsou docela šikovní a umí ho potom recyklovat, takže se šetří surovinami). Nesežerou všechen hned (to by ani nešlo), ale dá se odhadnout, že každý kousek „kopií plánů na jedlém papíře“ – mRNA – do pár hodin nějakého žrouta potká a nechá se sežrat. A továrna na bílkovinu je dost hloupá – když nemá kopie plánů u sebe, nepracuje. Takže když si kopie plánů sežerete, tak nemá, jak vyrábět nový Spike protein – nepamatuje si a neví, jak na to. Takže každá vakcína umožní vyrobit jenom omezené množství Spike proteinu a velký úspěch vakcinologů, kteří vakcínu vytvořili, je v tom, najít způsoby, aby ho vůbec bylo dost, než skončí součástky sežrané. A ten Spike protein, který vzniknul, je bílkovina jako každá jiná. Což zároveň znamená, že se dá taky strávit a rozložit jako každá jiná bílkovina, což hraje důležitou roli v aktivaci imunitního systému. Buňky imunitního systému si nejprve všimnou, že buňky svalů v místě vpichu mají na svém povrchu nějakou podivnou bílkovinu. A protože jsou pro ně tyto svalové buňky se Spikem na povrchu vysoce podezřelé, raději je zlikvidují. Aktivace imunitního systému je složitý proces. Jeho průběh můžete někdy i sám pociťovat třeba v tom, že Vám pár dní není dobře, bolí Vás ruka, můžete mít i zvýšenou teplotu. Na konci tohoto procesu dojde k aktivaci B lymfocytů, které vyrábějí protilátky. Z části těchto B lymfycytů se pak stávají tolik potřebné paměťové buňky, které budou schopné rychle a účinně zareagovat, až se setkáte se skutečným virem Sars-CoV2. Tyto paměťové buňky v sobě ale už nenesou mRNA pro výrobu proteinu Spike. Naopak dokážou produkovat specifické protilátky, které zabrání průniku viru do vašich buněk a které i dokážou zmobilizovat další složky imunitního systému. Vaše tělo se tak s infekcí vyrovná mnohem snadněji.

Za celý tým Zeptej se vědce, odpovídali David a Tereza

Obrázek připravila Lucia Ciglar